|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
| |
|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent) ; Holzer, Rudolf (oponent)
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
|
Letní olympijské hry v době studené války (Moskva 1980 a Los Angeles 1984)
Matoušek, Martin ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá dějinami olympijských her, které se konaly v roce 1980 v Moskvě a o čtyři roky později v americkém Los Angeles. Tyto dvě velké sportovní akce byly ovlivněny politickou situací. Sovětský vojenský zásah na konci roku 1979 v Afghánistánu, vedl k bojkotu olympijských her ze strany USA a řady dalších států. Jednalo se o největší bojkot v historii her. Nepřímo také vedl k bojkotu her v Los Angeles Sovětským svazem a jeho satelity o čtyři roky později. Proto je historie obou olympiád analyzována v mezinárodně-politickém kontextu. V tomto ohledu jsou nejdůležitější vzájemné vztahy mezi Sovětským svazem a USA, zmíněny jsou i další důležité události mezinárodní politiky 70. letech, včetně sovětsko-afghánských vztahů. V případě obou olympiád jsou uvedena důležitá fakta týkající se organizace her, zázemí, sportovišť, výsledků a další. Zmíněn je i vliv bojkotu na obsazení individuálních a týmových soutěží obou olympiád. Část práce je věnována i československému pohledu na celou problematiku. Tyto dějiny obou olympiád, mezinárodní situace a způsob, jakým byly prezentovány a přijímány v Československu té doby jsou výsledkem komparace s odbornou literaturou a zvláště soudobým tiskem. Hlavním pramenem k dějinám olympijských her jsou oficiální zprávy Mezinárodního olympijského výboru a výborů...
|
host ::
RSS.